Jaroslav Vejvoda, školkař a zahradník
Stromkům jsem propadl u dědova roubovacího nože.
Vyrostl jsem v sadu. Děda mě v deseti letech poprvé nechal řezat rouby a od té doby jsem se od stromků nehnul: vyučil jsem se ovocnářem, prošel družstevními sady a v roce 1998 založil vlastní školku na rodinném pozemku v Mukařově.
Dnes tu na dvou hektarech pěstuji ovocné stromky na různých podnožích, okrasné dřeviny a trvalky. Většinu práce pořád dělám rukama: roubování, výchovný řez, vykopávání prostokořenných. Není to nejrychlejší způsob, ale je to jediný, za který umím ručit.
Když si ode mě odnesete stromek, odnášíte si i moje číslo. Zavolejte, když nebudete vědět, jak hluboko sázet nebo kdy řezat. Raději poradím dvakrát, než aby strom uschnul.
Jak školka rostla
Sedmadvacet let na jednom pozemku
1998
První záhon za domem
Po letech v ovocnářském družstvu jsem naroubil prvních dvě stě jabloní na pozemku po dědovi. Polovina se ujala. Dnes vím proč.
2004
Školka se stává obživou
Přibyly peckoviny a první okrasné dřeviny. Přestal jsem dojíždět do zaměstnání a školka mě poprvé uživila celý rok.
2013
Kontejnerovna a závlaha
Postavil jsem kontejnerovnu s kapkovou závlahou, aby rostliny snesly prodej i mimo sezónu prostokořenných.
2021
Syn Vojtěch nastupuje
Do školky se přidal mladší syn. Převzal roubování peckovin a přemluvil mě, že stromky začneme posílat i přes internet.
dnes
180 odrůd a jedna zásada
Prodávám jen to, co sám množím a co u nás přezimovalo. Každý stromek, který odchází, bych si vysadil na vlastní zahradu.
Vybíráte strom na celý život?
Napište mi, jakou máte zahradu, nebo se rovnou stavte. Společně vybereme odrůdy, které vám ponesou desítky let.